Ateneo de Manila University, Filipíny
Pavlína
„Bylo to to nejlepší, co se mi mohlo naskytnout. I když jsem se prvně všeho bála, nebyl vlastně důvod.“
Místo
Škola v Manile, hlavním městě Filipín, která bude kousek od pláže a kde budu snídat čerstvě natrhané exotické ovoce. Tak jsem si vysnila univerzitu, na kterou jsem se dostala díky Freemoveru. Škola tu byla – areál univerzity byl velký, čistý, se zelení, celý oplocený a hlídaný. Šlo o Univerzitu, kam chodí spíše bohatší Filipínci. Tohle 10 milionové město však nebylo úplně podle mých představ. Moře, na které jsem se těšila, bylo od naší univerzity celkem daleko a koupat se v něm taky moc nedalo. Ovoce na stromech tu žádné nebylo. Do školy jsme se dopravovali jeepy, které mě ani na konci pobytu nepřestaly bavit. Horší už je fakt, že na Filipínách se na emise nehraje a tak jsem měla pleť mastnou už po cestě do školy. I přesto jsme jezdili na nezapomenutelné a krásné výlety do hor. A na potápění se velrybími žraloky se taky nedá zapomenout!
Nejčastěji jsme se stravovali v místních “hrncárnách”, kde se dá pořídit oběd za dvacku i s polévkou a vodou. S myšlenkou, že byste mohli v Asii zhubnout, na Filipínách nepochodíte – nevím jestli tu připravují pokrmy i jinak, než smažením.
Komplikace
Přístup na internet. Wifi tu byla dost omezená. Pitná voda není běžně dostupná. K dostání je na některých místech ve škole, v supermarketech a nebo třeba v “hrncárnách”. Na školních toaletách se nevede toaletní papír.
Rozdíly
Výuka probíhala spíše jako na našich středních školách. Dostávaly jsme průběžně testy, plnili domácí úkoly a výuka byla více ve formě her a zábavy. Učitelé jsou ke studentům více benevolentní, než jsme byli my sami a počítají také s tím, že si to tam chtějí zahranční studenti především užít a procestovat zemi.
Náročnost
Většinu úkolů jsme museli zpracovávat ve skupinkách, takže nám s tím dost místní studenti pomáhali. Jestli se obáváte angličtiny, tak nemusíte. I předmět jako Chinese food and culture jsme v pohodě zvládli. Někteří studenti si vybrali rozvrh tak, aby chodili jen dva dny do školy. I přesto, že my jsme na výuku chodili každý den, měli jsme spoustu volného času.